Květen 2007

péče o piercing

13. května 2007 v 14:43 | milulka patulka |  něco o piercingu a tatoo

Péče o piercing

Normální reakce organismu

  • Kůže v místě vpichu může být zarudlá, citlivá na dotek, bolet nebo svědět.
  • V prvních dnech může docházet k lehkému krvácení, hlavně u piercingu pohlavních orgánů.
  • V místě vpichu a na šperku se může usazovat bělavý nebo nažloutlý výtok (není to hnis).
  • V průběhu hojení se může okolní tkáň ke šperku pevně přimknout, což znesnadňuje manipulaci se šperkem.

Čím piercing čistit

  • Antibakteriální mýdlo Protex nebo Betadine k dostání je ve 3 druzích podle stupně účinnosti.
  • Lokální antibakteriální mast nebo kapky Ophtalmo Septonex, účinné proti mikroorganismu, které způsobují infekci.

Postup čištění

  • Důkladně si omyjte ruce.
  • Piercing namočte, z mýdla utvořte pěnu a naneste ke vpichům.
  • Nechte působit 1 - 2 minuty, ne déle.
  • Omyjte pod tekoucí vodou.
  • Piercing opatrně osušte.
  • Vatovou tyčinkou naneste Ophtalmo Septonex k hornímu i spodnímu vpichu.
  • Toto ošetření je nutné provádět 5x denně.

Je nutné si zapamatovat!

  • Nedoporučuje se koupání v rybnících i v bazénech. Je-li to nevyhnutelné, potom piercing ošetřete antibakteriálním mýdlem a naneste Ophtalmo Septonex.
  • Dokud se piercing nevyhojí, je nutné vyvarovat se slunečním paprskům a návštěvám solárií.
  • Zvýšený přísun vitamínů B-komplex, C, E a šumivých multi-vitamínů má příznivý vliv na hojení.

bud rad/a co máš ...

11. května 2007 v 23:57 | milulka patulka

Buď rád/a co máš!

Vadí ti něco? Máš nějaký problém? Nerad chodíš do školy?
Oni chodí rádi.
Nerad ovoce nebo zeleninu?
Oni si nevybírají.
Jsi na dietě?
Oni na ni umírají.
Vadí ti, že tvoji rodiče se ti pletou do života?
Oni nemají rodiče.
Nudí tě pořád stejné hry a hračky?
Oni nemají na výběr.
Koupili ti Adidas a ty si chtěl Nike?
Tady mají jen jednu značku.
Vadí ti, že musíš v 8 večer spát?
Oni se nechtějí probudit.
Ještě si myslíš, že máš plno starostí? Rozhlédni se okolo sebe a děkuj za všechno co máš. Máme štěstí, máme víc než potřebujeme, abychom byli šťastní. Přestaňme si stěžovat a pomáhejme si!
Dej si to k sobě na blog - pokud nějaký máš.

pro žvajdu

11. května 2007 v 20:02 | milulka patulka
čaaaaaaaaaaau petooo zvackova jak je ???napis nam nejakej komentik jo ??dík paaaaaaaa
jak se ti líbí nas blog ???

cenka pro sierra-leona

8. května 2007 v 13:10 | milulka patulka |  ceny pro vítěze bleskovek
ahojky sierra-leona ..........jak už sem psala já to vytvářím v malování kvůli pokaženému microsoftu wordu takže s tím prakticky nic jinak nejde dělat !!! doufám že se ti tvá cenka bude líbit !!!! mějse paaa

cenička pro NIKČU-niknik.blog.cz

8. května 2007 v 12:51 | milulka patulka |  ceny pro vítěze bleskovek
ahojky NIKY tady máš ceničku za bleskovku !!! doufám že se ti líbí !!! já to vytvářím v malování protože se nám pokazil microsoft word takze to musím vytvářet v malování no co už !!! mějse fajn paaa=)a i přesto doufám že tě to potěší a bude se ti to líbit ..............a můžes napsat do komentářů jak se ti tvá cena líbí budu mooc ráda

pusinka

8. května 2007 v 12:27 | milulka patulka |  zábava
pusinkaaa

ceny pro vítěze bleskovky

8. května 2007 v 9:39 | milulka patulka |  ceny pro vítěze bleskovek
tak tohle je cenka pro www.tippink.blog.cz doufam ze se ti cenka bude líbit !!! mám to asi jiný než všichni ostatní ale chtěla sem být originální !! mějse fajn

fotky Breda pitta

7. května 2007 v 21:15 | milulka patulka

bleskovka prosím přidej se

7. května 2007 v 21:05 | milulka patulka |  bleskowky...=)
1.ahojky jak se ti dneska vede ??
2.kdo je tvoje nejoblíbenější herečka nebo herec ??
3.máš kluka/holku ??
4.jaké je tvoje nejoblíbenější zvíře ??
5.co chceš na diplomek ??
6.jméno tvého blogu
7.mějse mooc krásně a napiš jak se ti tu líbí !!

7smrtelných hříchů

7. května 2007 v 20:45 | milulka patulka |  zábava
smrtelných hříchů v obrazech...

7days

7. května 2007 v 20:35 | milulka patulka |  ptákovinky
tohle si dej na svůj blog ...........pokud tak neučiníš za 7dní zemřeš !!!tak bacha na to

řetězec smutných tlapek

7. května 2007 v 20:34 | milulka patulka |  zábava

o5 christina aguilera

6. května 2007 v 15:05 | milulka patulka |  něco ke skouknutí-videa

christina aguilera

6. května 2007 v 15:05 | milulka patulka |  něco ke skouknutí-videa


povídka-smrta růže

6. května 2007 v 14:49 | milulka patulka |  povídky

Smrt a růže

Smrt a růže
Jonathan Collin byl mladý, pohledný a velmi tichý zaměstnanec pohřebního ústavu. Práci se věnoval naplno, neměl přítelkyni, ani zájmy, a téměř žádné přátelé, až na hrstku známých ještě ze školy. Dnes měl náročný den. Stihl už tři pohřby a teď vezl tělo na čtvrtý, konečně poslední. Byla to nějaká mladá holka, šestadvacet let, údajně spadla ze skály a poranila si míchu, načež zemřela. Jmenovala se Eva Sandori, víc o ní nevěděl a vlastně ani nepotřeboval. Ale chtěl. Zajímaly ho osudy všech těch mrtvých lidí, jejich zapomenutý život a smrt, která přišla obvykle náhle a nečekaně. Chtěl vědět, koho to vlastně veze v pohřebním vozidle, v černé a temné rakvi, pro koho pozůstalí pláčou, čím byl dotyčný tak výjmečný... Ale to nešlo, lidí umíralo hodně na to, aby se o všechny zajímal. Odbočil ke smuteční síni a zastavil. Obrátil se na spolujezdce. "Tak, jdem na to." Vystoupili, otevřeli prostor pro rakve a rakev vynesli ven. "Ještě že tam neleží nějakej stokilovej chlap, na to už bych dneska neměl." "Já taky ne." odpověděl Jonathan. "Dnes toho mám dost." Dopravili rakev do obřadní síně a práce se ujala aranřerka. Rozestavěla věnce kolem dokola, pověsila květiny, upevnila povolené stuhy... "Otevřem to?" zeptal se Jonathanův spolupracovník a Jonathan jen přikývl. Chopili se víka.
Dívka v rakvi byla přes svou smrt nevýslovně krásná. Jistě byla kdysi snědá, ale nyní už ne. Byla pobledlá, s tmavými, slušivě upravenými vlasy, nádherným obličejem, jež halil jemný a elegantní závoj a dokonalou postavou, kterou ještě zvýrazňovaly černé společenské šaty. Pro Jonathana byla perfektní. Zůstal na ni upřeně hledět a ani neposlouchal svého kolegu, který si něco mumlal pod nosem a kytkách. Vyrušil ho až ostrý hlas aranžerky. "Jsem hotová! Kdy mají přijít?" "Za půl hodiny." odvětil Jonathan a ještě věnoval jeden pohled mrtvé dívce. Aranžerka si toho všimla a poznamenala: "Tak mladá...taková škoda! No jo, na světě je bordel!" "Hmmm..." Jonathanův kolega se odebral k odchodu. "No jdeme, ne? Co tam ještě stojíš? Ty toho dneska už nemáš dost?" Jonathan se otočil a odkráčel ven k autu.
"Víš co, já si zajdu na oběd do místní restaurace, ty už jeď." Spolupracovník se podivil. "Cože? A proč se nenajíš u nás v bistru?" "Chci být chvíli sám. Můžeš to pro mně udělat?" "Jo. Tak já jedu. Zatím..." "Jasně..." Pohřební vůz zmizel v zatáčce a Jonathan se vrátil do smuteční síně.
Aranžerka už se taky chystala k odchodu. "Ach, vrátil jste se...zapoměl jste něco?" "Ano, menší úpravy. Já už to tady zvládnu, můžete jít." "Tak fajn. Už jsem hotová." Otočila se, popadla kabát a odkráčela. "Nashledanou!" zavolala ještě a pak zmizela. Jonathan zůstal sám s mrtvou. Díval se na ni. "Jsi moc hezká." řekl. Usmál se a opatrně ji pohladil po tváři. "Za chvíli mi tě pohřbí...hluboko do země. Shniješ...ale to nemůžu dopustit. Něco tak krásného..." Dostal nápad. Vezme si ji k sobě. Nenechá ji tady, aby ji zakopali jako psa. Bude jeho. Přitahovala ho. Měl na to půl hodiny. Musí se dostat domů pro auto...rychle...
Do dvaceti minut byl zpět. Nechal otevřené dveře, vběhl do smuteční síně a zvedl tělo z rakve. Naštěstí tam ještě nikdo nebyl. Musel si pospíšit. Posadil mrtvou dívku na zadní sedadlo, ale přepadla. Nechal ji tak, zavřel a sedl si k volantu. "Tak, už mi tě nevezmou, Evo."
Doma ji položil na postel a políbil ji. "Tak tady já bydlím. Nic moc, ale dá se tu žít. Můžeš tu bydlet se mnou, zvykneš si tady. Mohl bych ti něco přinést na uvítanou, že? Tak tady počkej, hned jsem zpátky." Vyšel před dům a namířil si to do protějšího květinářství. Prodávala tam jeho sousedka, která Jonathana už moc dobře znala. "Dobrý den, pane Colline! Co to bude?" mile se usmála. "Tucet růží, prosím." "Ale! Tucet růží? Pro vaši matku? Má narozeniny? Nebo jste si snad našel přítelkyni?" Jonathan se pousmál. "Ano, pro přítelkyni." "No vida! Přece jen nezůstanete sám! Tímhle jí zaručeně uděláte radost!" "Ano, jsem si jist." Po chvíli zaplatil a vrátil se domů.
"Jsem zpátky! Podívej, co jsem ti donesl! Líbí se ti?" Položil kytici růží Evě na prsa a vtiskl jí na tvář polibek. "Jsi moc hezká. A oni tě chtěli pohřbít!...Nemáš hlad? Hmmm, ale jistě...nemáš. Promiň." Sám otevřel lednici a vzal si bagetu. "Já už hlad mám." usmál se a pustil se do jídla.
Hodinu na to zazvonil telefón. Jonathan jej nezvedl. Ozval se záznamník. "Tady Jonathan Collin, zřejmě jsem v práci. Po zvukuvém signálu mi zanechte vzkaz." Pak se ozvalo pípnutí a hlas jeho nadřízeného: "Kde jsi, sakra, Jonathane? Všude tě hledáme! Ta mrtvá z rakve zmizela, nevíš o tom něco? Ozvi se." zněl rozčileně. Jonathan mu ale nehodlal volat. Nemohl by pak zůstat se svou milou. O chvíli později zvonil telefón ale znovu. Tentokrát to Jonathan už zvedl. "Ano?" "Jonathane, kde sakra jsi?!" Byl to jeho šéf. "Udělalo se mi zle, promiň, že jsem se neozval. Zvracel jsem. Asi nepříjdu nějakou dobu do práce." "Jak si to představuješ?! Jen tak si řekneš, že nepříjdeš do práce! A ta holka z rakve zmizela! Víš, jaký z toho byl průšvih? Hledáme ji a údajně jsi tam byl naposledy ty!!!" "Ale já o ničem nevím. Dělá se mi zle, už budu raději končit...." Pomalu pokládal sluchátko, ale ještě slyšel nadřízeného, jak křičí do telefónu: "Jonathane! Tak už do práce nechoď vůbec! Jonathane, slyšíš?!..." Zavěsil. Vrátil se k Evě. "To byl šéf, zlobí se na nás. On to ale nechápe. Já chci být s tebou..."
Večer zvonil telofón do třetice. Jonathan si nejdříve říkal, že ho nezvedne, ale nakonec si to rozmyslel. "Prosím, Collin." "Ahoj Johne, tady je tvá matka. Jak pak se máš? Napadlo mě, že ti zavolám..." "Ahoj mami, mám se fajn, a ty?" "Taky taky...nechceš se někdy ukázat?" "Mami, to nejde, mám tady přítelkyni, nemám moc čas si s tebou povídat." "Ty máš přítelkyni? A že ses nepochlubil! Jak pak se jmenuje? Co je zač?" "Jmenuje se Eva a je horolezkyně. Mami, já vážně nemám čas..." "A kdy mi ji představíš?" "Já nevím, teď to nejde. Jsme spolu velmi krátce." "Aha. No, doufám, že se ale někdy dočkám...." "Určitě. Pa!" "Tak ahoj. A ozvi se někdy." "Jasně." Matka. Konečně zavěsila. Nerad s ní mluvil, pořád se mu jen starala do života. Otec už dávno zemřel, takže si neměla s kým povídat. Volala Jonathanovi. Neměl to rád. "Tak Evo, už na nic nebude rušit." Pustil televizi a opřel si Evu o rameno. "Mám ráda seriály? Nebo radši hudbu?" Mlčela. Jistě, byla mrtvá. Na krku se jí objevily krevní sraženiny...Jonathan se jich však nevšímal. "Budeme koukat na seriál a pak půjdeme spát."
Ráno se probudil s blaženým pocitem, že Eva leží vedle něj. Ležela nehnutě, krásná, černé šaty pečlivě srovnané, nezmačkané... Sváděla ho. Přitulil se k ní blíž. "Dobré ráno." políbil ji na tvář a následně i na rty. Byly chladné jako led. Pohladil ji po vlasech. "Asi jsem se do tebe zamiloval. Miluješ mě taky? Řekni..." začal ji vášnivě líbat a rukou ji nadzvedl šaty. "Jsi tak nádherná...Evo..." Její chladné tělo ho nevýslovně vzrušovalo. Roztáhl jí nohy. "Miluji tě. Moc tě miluji!"
Opět ji upravil a nechal ji ležet. "Líbilo se mi to." Vstal a všiml si, že na posteli ještě leží růže. Uvadly. "Sakra, promiň! Koupím ti jiné." Hodlal to ihned splnit. Běžel do květinářství, koupil tucet růží a vrátil se zas do bytu. "Tady jsou, ale dám ti je do vázy. Ať znova neuvadnou." Popadl skleněnou vázu, napustil ji vodou a postavil do ní čerstvé růže. "A je to. Vidíš, jsou krásné jako ty!"
Uběhly tři dny a Eva už začala zapáchat. Byl cítit celý byt. Jonathanovi to ale nějak nevadilo. Ráno zazvonil zvonek. Jonathan ještě rozespale otevřel. Za dveřmi stál jeho kolega z práce. "Bože, co to tak smrdí! Jako by někdo hnil!" "Co chceš?" Muž si vytáhl kapesník a přiložil si ho k ústům. "Měl by ses vrátit do práce...bože, to je smrad...co to je?" "Nic necítím. A nikam se nevrátím, skončil jsem." "Cože? Ale to přece jen tak nemůžeš!" "Ale můžu!" "Jonathane...sám dobře víš, kolik máme práce, tak neblbni!" "Mně to nezajímá, já mám dost té svojí..." "Ale...ale vždyť ty nic neděláš! Pořád jsi zůstaval v práci!" "No však právě. Teď chci mít čas na svůj soukromý život." "Vždyť ani nemáš přítelkyni!" "To se ale hrozně mýlíš! A teď vypadni, ona mě právě čeká!" Jonathan zabouchl dveře a vrátil se k Evě. Jeho kolega už znovu nezabušil. "Pořád nás někdo obtěžuje, ale to brzy přestane, drahoušku...uvidíš."
Eva už večer zapáchala k neunesení. Jonathan přemýšlel, co s ní má udělat, ale napadala ho jen jediná věc. Musel ji pohřbít. Moc se mu do toho nechtělo, ale nechtěl Evu vidět, až z ní bude hnijící "nic". Popadl ji do náruče a potmě vynesl ven do auta. Musel s ní odjet na svou chatu, měl tam zahradu, tam ji nikdo nenajde....
Zakopal Evu a vrátil se domů. Byl skleslý a nesmírně smutný z toho, že Eva musela odejít. Bylo to, jako kdyby znovu zemřela. Už nadále nemohla být s ním. Byl s ní tak krátce...
Uběhl týden a Jonathan každý den kupoval na hrob své milé čerstvé růže a chodil ji navštěvovat. Mnohdy jí i zpíval a mluvil s ní jako s živou. Toužil ji mít u sebe, ale nešlo to. Pak se ale vracel jednoho dne domů a zamyslel se nad smyslem života. Nevnímal, kudy jede, a málem srazil mladou ženu, která přebíhala ulici. Naštěstí zastavil včas. Vystoupil. Při pohledu na její tvář skoro oněmněl...byla tak podobná Evě! "Omlouvám se...já..." "V pořádku." vyhrkla žena. "Nic se mi nestalo, ale příště dávejte větší pozor." "Jo...mohu znát vaše jméno?" "Ehm...jsem Susan." "Jonathan." Podali si ruce a Jonathan se usmál. "Mohu vás jako omluvu pozvat na oběd?" "Ne, já spěchám do práce, už jdu pozdě...omlouvám se." Jonathan se tedy vrátil do auta. Pociťoval tak trochu zlost, že ho Susan odmítla. On ji chtěl! Nastartoval a pousmál se. "Ale jo, půjdeš se mnou...." rozjel se a prudce do Susan najel. S výkřikem mu přepadla přes auto a zůstala ležet. Jonathan vystoupil a nahmatal tep. Žila. Zvedl ji a v náručí ji odnesl do auta. "Vidíš? Už jedeš se mnou! Ale nemůžu tě nechat žít..." jemně pohladil její tvář, načež jí zlomil vaz. "Papa! Už jsi moje...Evo..."
AUTOR: Lady Draculea

zamilováný rozhovor.....

6. května 2007 v 14:41 | milulka patulka |  zábava

Rozhovor zamilovaných



zena - Ahoj.
muz - Konecne. Uz jsem se nemohl dockat.
zena - Ja odjizdim !
muz - To snad ne ?!
zena - Myslel jsi na me ?
muz - Ano, na kazdem kroku.
zena - Byl jsi mi neverny ?
muz - Blaznis.
zena - Tak ja tu zustanu.

Pravdu se dozvis prectenim tohoto rozhovoru zdola nahoru!!!!

chudáčci zvířátka

6. května 2007 v 14:36 | milulka patulka

MAX-FACTOR make-up na zabíjení zvířat

Tak to je docela na zamyšlenou!!!My se fintíme a parádíme,zmalováváme a podívejte jak trpí nevinná zvířátka!!!No řekněte není to kruté!!!A myslím,že se to netýká pouze MaxFactor!!!Testování na zvířatech je kruté a ubohé....ty zvířata za nic nemůžou!!!
PROSÍM ZKOPÍRUJTE SI TO NA BLOG!
UKAŽME SVĚTU JAK TO JE!

problém s vlasy.......1

6. května 2007 v 14:32 | milulka patulka
PROBLÉM 1:
SUCHÉ VLASY
Jak bezpečně poznáš, že máš suché vlasy?
Jsou bez lesku na omak tvrdé a přitom křehké.Lámou se, nejsou
pružné a špatně se tvarují do účesu...
Vlhkost va vlasech je základem jejich zdraví.Určuje jeho vlastnosti,
jako je pružnost, tvarovatelnost a modelovatelnost účesu.V závislosti
na různých vlivech však může obsah vlhkosti výrazně kolísat.Při
sušení vlasů na slunci nebo při nízké vlhkosti vzduchu se z nich
nevypařuje pouze voda, která se nachází na povrchu vlasu, ale také
část vody vázané uvnitř vlasu.
I ozdoby do vlasů, například sponky, skřipce a gumičky, poškozují vlasy.
Neutahuj culiky příliš silně a nenechávej skřipec ve vlasech celý den...
ČÍM TO JE?
To, že jsou vlasy suché, může způsobit několik faktorů:
V případě nedostatečné funkce mazových žláz chybí vlasům
ochranný lipidový film, což usnadňuje jejich vysoušení.Nízká
vlhkost vzduchu (např. suchý vyduch ve vytápěných místos-
tech) také vede k vysoušení vlasů.Slunce nebo solárium,
návštěvy sauny nebo příliš časté fénování vlasům škodí.
Stejně tak používání žehliček na vlasy, barvení, trvalá a
melír.Suché vlasy proto potřebují péči, která udrží jejich
vlhkost a ochrání je před vysoušením.

broblém z vlasy ......2

6. května 2007 v 14:32 | milulka patulka |  krása , zdraví a vychytávky

Problém 2

ROZTŘEPENÉ VLASY
Poznáš je na první pohled.
Jsou bez lesku a vypadají jako sláma, špatně
se rozčesávají a často mají sklon k lámavosti.
Třepí se jim konečky...
Roztřepeným vlasům chybí nejen lesk, jemnost
a zdravý vzhled.Když jsou roztřepené, znamená to,
že jsou poškozené také uvnitř.Mohlo se to stát třeba
používáním nekvalitních hřebenů, kartáčů, ale také
ozdob do vlasů.I sponky a gumičky mohou vlasy
mechanicky poškodit.Ochranná šupinovitá vrstva
je postupně stále hrubší, respektive se zmenšuje.
Důsledkem toho je často třepení vlasů.Když jsou
vlasy vlhké a nabobtnalé, hrozí jim při česání nadměrné
natažení.Proto mokré a čerstvě umyté vlasy násilím
nerozčesávej a nekartáčuj.
Neopatrné rozčesávání mokrých vlasů mebo jejich tření
ručníkem poškozuje vlasové vlákno a způsobuje třepení
vlasů.Buď k nim trochu něžnější...
ČÍM TO JE?
Důkladné tření umytých vlasů ručníkem může zdrsnit
jejich povrch a vlasy se budou lámat.
Proto je ponechej zabalené v ručníku jen krátce, aby
se odsála voda, a poté je nech odpočinout ne čerstvém
vzduchu.Vlasy se mohou třepit i po neodborném barvení
nebo zesvětlování.Možná jsi zvolila při domácím barvení
příliš agresivní odbervovač nebo jsi nechala působit
příliš dlouho.Příště raději svěř barvení a odbarvování
do rukou kadeřníka, který rozhodně dá na tvou hřívu
POZOR.